Každý člověk žije na duševní úrovni ve vzájemném propletení vztahových vazeb, které zahrnují přinejmenším čtyři generace. CENTRÁLNÍ VZTAHOVOU VAZBOU PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA JE VAZBA NA MATKU. | ||
|
| Prof. Dr. Franz Ruppert |
Ženská podstata je trpělivost, být, přijímat, nechat plynout. Těmito kvalitami jsme přirozeně vybavené a podporují hlavně aspekt Matky. Trpělivě přečkat celé těhotenství, vývoj dítěte od narození do dospělosti. S trpělivostí přečkáváme různé horší časy, nezdary a nemoci nejbližších.
Jaká je ale správná míra trpělivosti - čekání.?
Dokud vývoj dění (lidí) nedozrál, dáváme svou pozorností Matky zdravou energii, která ženu nevyčerpává.
Opak trpělivosti je tlak. Padá pouze zralé ovoce.Není na místě tlačit na nezralé, ale ani dlouho čekat na již přezrálé.
Příliš dlouhým vyčkáváním se energie Matky zlomí do role věčné čekatelky a to už je úplně odlišné vyzařování.
Čekatelka vytváří svým postojem neviditelný tlak, na který okolí reaguje. Někdy zpětným tlakem až agresivitou, jindy protahováním do nekonečna.
Čekatelka si energii z cíle na který se zaměřila na rozdíl od Matky bere. Pod tlakem se nic nemůže vyvíjet. Veškeré dění se blokuje. Ve všech rovinách. Ať už je to tlak na vlastní tělo v průběhu nemoci, na partnera kdy bude svatba (dítě), na dítě,které se nechce učit, tlak v podnikání a jakémkoli jiném díle.
Nejzhoubnější je neustálý dlouhodobý třeba i jemný tlak, který časem začne tvořit zhoubné myšlenky směrem k cíli (ať už osobě,či události).
Navenek mohu být matoucí argumenty jako: .Já mám času dost. Nespěchám. Ale uvnitř může běžet vnitřní dialog jako: jednou uvidíš jak to dopadne a dáš mi za pravdu. Až Ti bude nejhůř tak přijdeš, ale zároveň na to čekatelka čeká.
Svými myšlenkami motá nitky aby to dopadlo jak se jí hodí a měla svou pravdu.
Jaká je správná míra čekání?
Kdy dát dění a lidem svobodu a pustit?
Nebo dát jasně definovatelné hranice míry své trpělivosti a ochoty čekat. Nenechat zneužívat svou energii vnitřní Matky.
Opak Matky, která vnáší do veškerého dění život je aspekt Smrtky, která veškerému dění život naopak bere.
Každá mince má dvě strany.
Někdy je to chůze po tenkém laně mezi oběma stranami a největší umění je odhad jaký postoj zaujmout. Kam směřujeme pozornost a co tím vyživujeme. Čemu dáváme pozornost to roste a sílí ať už to dělíme na kladné, či záporné.
S sebou:
Psací potřeby, olejíček na masáž, ručník, deku na přikrytí (relaxace), svačina.
Na místě čaj, rychlovarná konvice, talířky, hrníčky, lžičky.
Kapacita omezena max počet 10 žen.